Historie
Historie Zemědělského družstva Telč
Počátek - 1989
V dnešní době je poměrně těžké najít někoho, kdo by si pamatoval celou historii ZD Telč až k jejímu počátku, proto jsme pátrali po psaných zdrojích. Tato část je opsána z publikace Kamenitá historie, která byla vydána v dubnu 1989 k 40. výročí socializace zemědělství na Vysočině.
První zmínka o založení družstva se nachází v městské kronice. Podle ní vzniklo družstvo 23. 3. 1953. Další doklady o jeho činnosti neexistují, proto nemůžeme toto datum považovat za den založení JZD. Další zápis pochází až z prosince 1957, ve kterém se uvádí, že družstvo začalo společně hospodařit od 1. 7. 1958. První výsledky se dostavily již v r. 1959, kdy do družstva přišli další členové, družstvo se rozšířilo na 950 ha a došlo ke společnému ustájení dobytka. Od r. 1960 začalo dosahovat JZD poměrně dobrých výsledků. V této době byl v čele družstva Josef Nosek. Úspěšnější byla činnost na úseku RV, zatímco živočišná pokulhávala za průměrem okresu. V období těchto 10 let je zaznamenána výstavba objektů hlavně pro ŽV, převážně na ustájení dojnic. Byly vybudovány kravíny na Štěpnici, na Starém Městě, ale i porodna prasnic. Přesto zůstala převážná část ostatního skotu a téměř všechna prasata v soukromých objektech.
Od 1. 10. 1970 nastoupil do funkce předsedy Ing. Jaroslav Berka. Nastalo období dalšího rozvoje, slučování a koncentrace. K 1. 1. 1973 došlo k prvnímu sloučení s JZD Vanov a Dolní Dvorce. Tímto sloučením dosáhlo družstvo výměry 1 308 ha z. p. V roce 1974 se připojily JZD Dyjice, Horní Myslová a Volevčice - výměra se zvětšila na 2 065 ha. V r. 1976 se připojilo již dříve spojené JZD Mysletice (Mysletice, Zadní Vydří, Olší) - celek o výměře 2 814 ha. Počátkem r. 1978 bylo provedeno další, zatím poslední sloučení, a to s JZD Podyjí Radkov (vzniklé spojením JZD Radkov, Strachoňovice a Černíč). Po deliminaci STST Třešť v roce 1979 byly do JZD Telč převedeny farmy Radkov a Rozsičky. Tím nabylo JZD Telč téměř dnešní podoby, hospodařilo na výměře 4 352 ha z. p. s 528 trvale činnými pracovníky. Od 1. ledna 1989 převzalo JZD pozemky okrajových farem státního statku a výměra z. p. se zvýšila na 5 537 ha.
Za celou historii se do konce r. 1987 vystřídalo ve funkcích předsedů 46 členů. Důležité je určitě zmínit tato jména: Josef Kučera, František Kříž, František Šulista, kteří vedli družstvo v prvopočátku, ale významnými byli samozřejmě i ti z dalších let, a to Karel Nosek, Ladislav Poláček, Josef Jonáš, Ladislav Procházka, Josef Nosek a zvláště Ing. Jaroslav Berka, za jehož vedení se vytvořil jeden z největších a nejúspěšnějších ekonomických celků okresu. Jeho nástupcem se stal v roce 1986 Ing. Jan Skála.
Po posledním sloučení vyvstala celá řada problémů. Především to byla výstavba na úseku živočišné výroby a obnova strojového parku. Prvořadým úkolem bylo vybudování velkokapacitního kravína pro 600 ks dojnic, který vyřešil problém jejich ustájení. Jiné stavby v této době nebylo možné budovat. Problém ustájení ostatního skotu se v dalších létech podařilo z větší části vyřešit.
Během let se JZD specializovalo v živočišné výrobě na výrobu mléka a hovězího masa. Zásluhou dobré plemenářské práce i práce ošetřovatelů se zlepšily výsledky. V sociální oblasti je dosahováno též dobrých výsledků. Družstvo umožňuje stravování svým členům a poskytuje jim slevu na obědy. Jsou vypláceny příspěvky k důchodům, je zajišťována tuzemská i zahraniční rekreace.
Přehled docílené úrovně hospodářských výsledků za léta 1986 a 1987
Převzato z publikace Výsledky hospodaření zemědělských podniků v okresu Jihlava (1987)
| JZD | Výměra (ha) | HZP/1 ha (Kčs) | Výkony/1 ha (Kčs) | Zisk/1 ha (Kčs) | Výnos (t/ha) | Dojivost (l/krávu) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| obiloviny | brambory | ||||||
| Brtnice | 4 906 | 21 569 | 27 823 | 2 563 | 4,87 | 23,80 | 4 395 |
| Sedlejov | 2 269 | 17 528 | 20 242 | 2 160 | 4,60 | 23,80 | 3 688 |
| Telč | 4 349 | 18 718 | 20 521 | 1 885 | 4,40 | 23,39 | 4 205 |
| Zhoř | 3 553 | 16 432 | 20 450 | 2 222 | 4,50 | 24,06 | 3 819 |
| Pístov | 818 | 14 279 | 16 779 | 1 140 | 4,18 | 21,70 | 3 781 |
1989 - současnost
Před Sametovou revolucí byl předsedou JZD Telč Ing. Jan Skála. Na základě společenského uvolnění po roce 1989 se změnila celková situace nejen České republiky, ale i nově Zemědělského družstva Telč. Členská základna, která měla v té době okolo 1 200 členů, změnila svoji podobu, Ing. Skálu nahradil ve funkci předsedy na krátkou dobu Ing. Jan Škarek a po něm Ing. Václav Krejčíř, který vedl ZD v průběhu transformačního procesu, vzniklého na základě Zákona o půdě (1991) a Zákona o transformaci (1992). V roce 1993 se oddělilo nově vzniklé ZD Mysletice.
Ing. Václava Krejčíře nahradil v pozici předsedy ZD Telč v roce 1993 Ing. Miroslav Nosek, který je ve vedení družstva do dnešního dne. Obhospodařovaná výměra byla v té době 2 700 - 2 800 ha. Střediska byla rozdělena na 3 výrobní a jedno středisko služeb. Výroba hovězího se ujednotila pouze do Slaviboře, výroba vepřového do Telč - Cihelna.
Ve Slaviboři byla také už spoustu let jatka, kde probíhala porážka vlastního hovězího a vepřového a dodávaly maso a masné výrobky mj. do vlastní závodní kuchyně. Kvůli zvyšujícím se hygienickým pravidlům byla jatka zavřena kolem roku 1998. Družstvo se také stalo v roce 1995 majitelem obchodu s masnou, což mělo podpořit prodej vlastních výrobků z jatek. Obchod je v dnešní době pronajat COOP Jindřichův Hradec.
V roce 1999 ZD Telč odkoupilo podíly společnosti AVENA, spol. s r.o., která vznikla po transformaci z JZD Vítězný únor Mrákotín (Mrákotín, Hostětice, Krahulčí). ZD vlastní 100% podíl této společnosti.
Od přelomu tisíciletí probíhá průběžná rekonstrukce staveb i pro RV i pro ŽV, dochází k obměně techniky s cílem dosahovat lepších výsledků a zefektivňovat lidskou práci.