V dnešní době je poměrně těžké najít někoho, kdo by si pamatoval celou historii ZD Telč až k jejímu počátku, proto jsme pátrali po psaných zdrojích. Tato část je opsána z publikace Kamenitá historie, která byla vydána v dubnu 1989 k 40. výročí socializace zemědělství na Vysočině.

Jednotné zemědělské družstvo Telč, nositel státního vyznamenání za vynikající práci

První zmínka o založení družstva se nachází v městské kronice. Podle ní vzniklo družstvo 23. 3. 1953. Další doklady o jeho činnosti neexistují, proto nemůžeme toto datum považovat za den založení JZD. Další zápis pochází až z prosince 1957, ve kterém se uvádí, že družstvo začalo společně hospodařit od 1. 7. 1958. První výsledky se dostavily již v r. 1959, kdy do družstva přišli další členové, družstvo se rozšířilo na 950 ha a došlo ke společnému ustájení dobytka. Od r. 1960 začalo dosahovat JZD poměrně dobrých výsledků. V této době byl v čele družstva Josef Nosek. Úspěšnější byla činnost na úseku RV, zatímco živočišná pokulhávala za průměrem okresu. V období těchto 10 let je zaznamenána výstavba objektů hlavně pro ŽV, převážně na ustájení dojnic. Byly vybudovány kravíny na Štěpnici, na Starém Městě, ale i porodna prasnic. Přesto zůstala převážná část ostatního skotu a téměř všechna prasata v soukromých objektech.

Od 1. 10. 1970 nastoupil do funkce předsedy ing. Jaroslav Berka. Nastalo období dalšího rozvoje, slučování a koncentrace. K 1. 1. 1973 došlo k prvnímu sloučení s JZD Vanov a Dolní Dvorce. Tímto sloučením dosáhlo družstvo výměry 1 308 ha z. p. V roce 1974 se připojily JZD Dyjice, Horní Myslová a Volevčice – výměra se zvětšila na 2 065 ha. V r. 1976 se připojilo již dříve spojené JZD Mysletice (Mysletice, Zadní Vydří, Olší) – celek o výměře 2 814 ha. Počátkem r. 1978 bylo provedeno další, zatím poslední sloučení, a to s JZD Podyjí Radkov (vzniklé spojením JZD Radkov, Strachoňovice a Černíč). Po deliminaci STST Třešť v roce 1979 byly do JZD Telč převedeny farmy Radkov a Rozsičky. Tím nabylo JZD Telč téměř dnešní podoby, hospodařilo na výměře 4 352 ha z. p. s 528 trvale činnými pracovníky. Od 1. ledna 1989 převzalo JZD pozemky okrajových farem státního statku a výměra z. p. se zvýšila na 5 537 ha.

Za celou historii se do konce r. 1987 vystřídalo ve funkcích předsedů 46 členů. Důležité je určitě zmínit tyto jména: Josef Kučera, František Kříž, František Šulista, kteří vedli družstvo v prvopočátku, ale významnými byli samozřejmě i ti z dalších let, a to Karel Nosek, Ladislav Poláček, Josef Jonáš, Ladislav Procházka, Josef Nosek a zvláště ing. Jaroslav Berka, za jehož vedení se vytvořil jeden z největších a nejúspěšnějších ekonomických celků okresu. Za významný podíl na budování socialistického zemědělství bylo panu Berkovi propůjčeno státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Jeho nástupcem se stal v roce 1986 ing. Jan Skála.

Po posledním sloučení vyvstala celá řada problémů. Především to byla výstavba na úseku živočišné výroby a obnova strojového parku. Prvořadým úkolem bylo vybudování velkokapacitního kravína pro 600 ks dojnic, který vyřešil problém jejich ustájení. Jiné stavby v této době nebylo možné budovat. Problém ustájení ostatního skotu se v dalších létech podařilo z větší části vyřešit, ale stále byl ještě v r. 1987 skot ustájen ve 3 soukromých objektech. Podstatně horší situace byla a je na úseku chovu prasat.

Během let se JZD specializovalo v živočišné výrobě na výrobu mléka a hovězího masa. Zásluhou dobré plemenářské práce i práce ošetřovatelů se zlepšily výsledky. Jimi se JZD zařadilo na přední místa v rámci okresu. RV nebyla v uplynulých letech výrazně specializována a zabývala se širokým sortimentem pěstovaných plodin.

V sociální oblasti je dosahováno též dobrých výsledků. Na dobré úrovni jsou sociální zařízení u objektů ŽV. Družstvo umožňuje stravování svým členům a poskytuje jim slevu na obědy. Jsou vypláceny příspěvky k důchodům, je zajišťována tuzemská i zahraniční rekreace, ale i další kulturní využití členů. Každým rokem je vyhlašována socialistická soutěž. V JZD je 11 BSP se 100 členy, což je 20% trvale činných pracovníků.

JZD Telč má významné postavení v okrese. Má vyjasněnou perspektivu i výrobní zaměření. Kádrové obsazení dává záruku dalšího úspěšného rozvoje.

Pro zajímavost: Přehled docílené úrovně hospodářských výsledků za léta 1986 a 1987 Převzato z publikace Výsledky hospodaření zemědělských podniků v okresu Jihlava (1987), vypsané podniky leží ve srovnatelném pásmu přírodních podmínek

JZD	Výměra (ha)	HZP/1 ha v Kčs	Výkony/1 ha v Kčs	Zisk/1 ha v Kčs	Výnos v t/ha		Dojivost na krávu (l)
					obiloviny	brambory
Brtnice	4906	21569	27823	2563	4,87	23,80	4395
Sedlejov	2269	17528	20242	2160	4,60	23,80	3688
Telč	4349	18718	20521	1885	4,40	23,39	4205
Zhoř	3553	16432	20450	2222	4,50	24,06	3819
Pístov	818	14279	16779	1140	4,18	21,70	3781

Nahoru

Před Sametovou revolucí byl předsedou JZD Telč ing. Jan Skála. Na základě společenského uvolnění po roce 1989 se změnila celková situace nejen České republiky, ale i nově Zemědělského družstva Telč. Členská základna, která měla v té době okolo 1 200 členů, změnila svoji podobu, ing. Skálu nahradil ve funkci předsedy na krátkou dobu ing. Jan Škarek a po něm ing. Václav Krejčíř, který vedl ZD v průběhu transformačního procesu, vzniklého na základě Zákona o půdě (1991) a Zákona o transformaci (1992). V roce 1993 se oddělilo nově vzniklé ZD Mysletice.

Ing. Václava Krejčíře nahradil v pozici předsedy ZD Telč v roce 1993 ing. Miroslav Nosek, který je ve vedení družstva do dnešního dne. Obhospodařovaná výměra byla v té době 2 700 – 2 800 ha. Střediska byla rozdělena na 3 výrobní a jedno středisko služeb. Výroba hovězího se ujednotila pouze do Slaviboře, výroba vepřového do Telč – Cihelna.

Ve Slaviboři byly také už spoustu let jatka, kde probíhala porážka vlastního hovězího a vepřového a dodávaly maso a masné výrobky mj. do vlastní závodní kuchyně. Kvůli zvyšujícím se hygienickým pravidlům byla jatka zavřena kolem roku 1998. Družstvo se také stalo v roce 1995 majitelem obchodu s masnou, což mělo podpořit prodej vlastních výrobků z jatek. Obchod je v dnešní době pronajat COOP Jindřichův Hradec.

V roce 1999 ZD Telč odkoupilo podíly společnosti AVENA, spol. s r.o., která vznikla po transformaci z JZD Vítězný únor Mrákotín (Mrákotín, Hostětice, Krahulčí). ZD vlastní 100% podíl této společnosti.

Od přelomu tisíciletí probíhá průběžná rekonstrukce staveb i pro RV i pro ŽV, dochází k obměně techniky s cílem dosahovat lepších výsledků a zefektivňovat lidskou práci.

Nahoru